Do uschlejch větví jabloní zas tiše padá sníh
tři kapky krve podzimní ví svý
Každý plamen svíce dohoří vosk stéká po kapkách
na mramor lesku křišťálu už sáh

Pod ledový krunýř myšlenek zas ruku chtěl bys dát
z hlubin černých vytáhnout ten drát
zas letí oblak, černej pták nad krajinou severní
až doletí tak uvidí jen sníh		

Ať letí vysoko, ať plave hluboko stejně je už neuvidíš
ať háže kameny, ať skáče na zemi tvá mysl nikdy nepovolí
nohy už nebolí, ať říká cokoli rána už se snad nedočkáš
ze Slunce nesněží, statný strom neleží, co si chtěl už máš.
teď padá vločka...

Do uschlejch větví jabloní zas tiše padá sníh
tři kapky krve podzimní ví svý
zas letí oblak, černej pták nad krajinou severní
až umře, zůstane jen sníh